Asi každý si umí představit, že strojírenství je profese vyžadující velkou přesnost jednotlivých dílů. Musí do sebe přesně zapadat, aby daný stroj fungoval přesně tak, jak má. A samozřejmě musí vše být vyrobeno z vhodného materiálu. Jedním z těch méně známých, které se přesto poměrně často používají, jsou nejrůznější keramické díly. Ty totiž mají jak dobré vodivé vlastnosti, tak jsou i odolné vůči různým rozdílům teplot i tlaků. Navíc jsou dobře tvarovatelné, takže s nimi lze poměrně snadno pracovat. Ovšem ačkoliv výroba těchto komponentů není příliš složitá, samotný návrh keramických dílů je něco jiného. Ačkoliv se to nemusí na první pohled tak jevit, jedná se o nejdůležitější součást celého procesu. A jako k takovému je k němu potřeba přistupovat.
To vzbuzuje údiv u mnoha lidí, kteří brzy zjistí, že i za výše zmíněný návrh si bude výrobce účtovat peníze, a že tedy nebude platit pouze výrobu. A tak se diví, proč tomu tak je. Koneckonců, náklady na navrhnutí daného komponentu jsou minimální, ne? Tak se to může skutečně jevit, avšak při podrobnějším pohledu zjistíme, že tento pohled je chybný. Je totiž potřeba vzít v úvahu náročnost celého procesu i kvalifikaci odborníků, kteří daný díl budou navrhovat. Nemůže to totiž dělat ani zdaleka každý.
V první řadě je nutné stanovit přesný tvar a rozměry. Ty musí sedět co nejpřesněji, v mnoha případech se nepřipouští ani odchylka půl milimetru. S tím dnes samozřejmě pomohou počítačové programy, avšak ani ty nejsou všemocné. Dále je potřeba stanovit přesné složení použité směsi. To bude vycházet jak ze samotného účelu přístroje, tak i z toho, jakým podmínkám budou ony díly vystaveny. Možností je zde téměř nespočet, a z těch všech je potřeba vybrat tu správnou. To vše se pak musí ještě vejít do cenové relace, kterou udal zadavatel. A že zkombinování toho všeho není snadná práce, je nabíledni. Proto by také měla být patřičně oceněna.
