Každý, kdo chce mít svoje bydlení zařízené tak, aby byl dvoupatrový, musí si od spodního k hornímu patru zajistit nějaký typ schodiště. Máme spoustu variant schodišť. Můžeme je rozdělit podle materiálu kam patří, třeba železobetonová s dlažbou nebo dřevem, dále celodřevěná, nebo dřevěné s nášlapy z kamene nebo skla. Dále pak schodiště rozdělujeme podle jejich tvaru. A to jsou schodiště přímá, lomená ve tvaru L, U anebo točitá či zakřivená. Přímé schodiště je pohodlné a bezpečné pro malé děti, dospělé i seniory. Zakřivené schodiště je naproti tomu už méně bezpečné. Točité je velice elegantní, ale dle mého docela nebezpečné.
Vzpomínám si jak v několika případech dítě uklouzlo a propadlo mezerou dolů. Proto bych malé dítě stoprocentně neumisťovala do horního pokoje odkud schodiště vede, nebo mu přímo zakázala po něm chodit a přestěhovala tam třeba dospělé, nebo starší děti a malé dítě vůbec v domě nenechávala samotné bez dozoru dospělé osoby, nebo staršího sourozence právě proto, že bych se bála, že vystoupá po schodech, spadne dolů a nějak vážně se poraní. Nicméně jinak je točité schodiště velice estetické a krásné. Mně samotné by se v domácnosti líbilo. Všeobecně se jim říká křivočará schodiště.
Do této skupiny patří tedy již zmiňované točité, kruhové, spirálové, nebo točité schody. Údržba není nijak náročná, stačí pravidelné vytírání, případné spreje, které ochrání povrch před otiskem prstů. Kvůli bezpečnosti také přemýšlím, zda se nedá pořídit schodiště s menšími mezerami, ale tím si nejsem popravdě vůbec jistá. Mezi další rozdělení schodišť můžeme zařadit schodiště – deskové, schodnicové, vřetenové, visuté, závěsné, pilířové, montované, žebříkové, pažené a podezděné. Desková jsou specifická například volností prostoru. Závěsná třeba jednoduchou a zajímavou konstrukcí a zatraktivnění obytného prostoru.
