Hisashi Ouchi pracoval v japonské elektrárně v městě Tokaimura. Jednoho dne, konkrétně 28. září roku 1999, se chystal nalít do nádrží v elektrárně uranový roztok. Mělo jít o čistou rutinu, úkon, který dělal už mnohokrát předtím. Bohužel, tentokrát se pomýlil v množství a nalil dovnitř roztoku více, než měl. To mělo za následek explozi, která uvolnila vysokou dávku záření, kterou Hisashiho tělo vstřebalo. Mělo se jednat o dávku 17 sievertů. Hasiči a jiní pracovníci, kteří se podíleli na záchranné akci Černobylu a v drtivé většině následně zemřeli, byli vystaveni „pouze“ 0,25 sievertů.
Kupodivu, i přes tak vysokou dávku Hisashi hned po nehodě nezemřel. Byl však popálen na celém těle a následkem ozáření trpěl velkými nevolnostmi a zvracením. Než se dostal do nemocnice, jeho stav se prudce zhoršil. Když ho převzali do péče lékaři, Hisashimu na těle nezbyla téměř žádná kůže. Cestou do nemocnice z něj prostě spadla.
Mladý muž žil ještě následných 83 dní. Během těchto dní lékaři dělali, co mohli, aby se jeho stav zlepšil, ale všem muselo být jasné, že se jedná o předem prohranou bitvu. Nebylo možné, aby člověk přežil následky takového ozáření. Přesto se mu snažili dávat kožní štěpy, kmenové buňky a transfúze krve. Hisashi měl naprosto zničenou imunitu, která u něj prakticky neexistovala a také došlo k rozpadu jeho DNA. Byl také neustále pod vlivem velkých dávek léků proti bolesti, čímž byl téměř neustále v bezvědomí. Když se ale probral, křičel, ať už ho nechají lékaři být, že přece není žádné zvíře, a že už to nemůže dále snést.
V následujících dnech se mu několikrát zastavilo srdce. Jelikož si to jeho manželka a další rodina přála, lékaři ho vždy resuscitovali. Sice úspěšně, ale během resuscitací došlo jen k dalším poškozením jeho orgánů. Rodina projevila přání vzít si muže domů do péče, ale to při jeho stavu nebylo možné. Pravděpodobně by převoz domů ani nepřežil.
Po dlouhých dnech plných bolesti Hisashi Ouchi zemřel 21. prosince. V následném vyšetřování se ozývali hlasití kritici přístupu lékařů k tomuto případu, jelikož se společnosti nelíbilo, že přestože věděli, že Hisashiho nemohou zachránit, nechali ho dále trpět bolestí, kterou nedokázali zahnat ani léky proti bolesti.
